Dne 13. 6. 2011 požádala obec Držovice, zastoupená Ing. Jaroslavem Šikulou, Investorská a inženýrská činnost ve výstavbě, Pod Kosířem 57, Prostějov, o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby zpevněné plochy na pozemcích parc. č. 956/2 a 957/2 v k. ú. Držovice na Moravě. Opatřením ze dne 23. 6. 2011 oznámil Stavební úřad MěÚ Prostějov zahájení územního řízení a nařídil veřejné ústní projednání na den 29. 7. 2011. Z protokolu z tohoto jednání vyplynulo, že paní

Čižmárová, bez konkretizace o kterou ze dvou spolumajitelek sousední nemovitosti parc. č. 1008 a 226 st. v k. ú. Držovice na Moravě (Čižmárová Patricie a Čižmárová Renata) se jedná, doložila přílohu. Ovšem součástí protokolu žádná příloha nebyla. Součástí správního spisu pak je vyjádření Vlastimila Koláře, označené jako dokument s číslem 19, ovšem bez jakékoli konkretizace, bez podpisu a bez data. Z uvedeného lze jen stěží dovodit, zda právě tento dokument je tím, na který odkazuje protokol ze dne 29. 7. 2011.

Námitku k územnímu řízení však uplatnil dne 1. 7. 2011 Ing. Vlastimil Kolář, zastupující Renatu Čižmárovou. Tato námitka se však týká stávající odstavné plochy, umístěné na týchž pozemcích s tím, že tato plocha nebyla povolena podle stavebního zákona a vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o přístavbu k této nepovolené odstavné ploše, nelze územní rozhodnutí vydat. Načež navrhuje, aby bylo územní řízení zastaveno a zahájeno řízení o odstranění stavby spolu s řízením o správním deliktu.

Následně dne 26. 7. 2011 podala další námitky k územnímu řízení Renata Čižmárová. V těchto uvedla, že jako spolumajitelkou nemovitostí parc. č. 1008 a 226 v k. ú. Držovice na Moravě, které sousedí s pozemky parc. č. 956/2 a 957/2 v k. ú. Držovice na Moravě, na nichž je navržena odstavná plocha, nesouhlasí s navrženým řešením odstavné plochy, neboť tento návrh nerespektuje stávající sjezd na jejich pozemek. Dále uvedla, že je spolumajitelkou sjezdu z místní komunikace na pozemku parc. č. 957/2 na pozemek parc. č. 1008 oba v k. ú. Držovice na Moravě. Následně namítá, že nově navržena plocha odstavného stání navazuje na stávající odstavnou plochu, která však nebyla podle stavebního zákona povolena, územní rozhodnutí tudíž nelze vydat, neboť na původní stavbu musí být nejprve vydáno dodatečné povolení, načež navrhuje, aby bylo územní rozhodnutí zastaveno a bylo zahájeno řízení o odstranění stavby a řízení podle § 180 stavebního zákona (pozn. Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob). Dále namítá, že stavba odstavné plochy je navržena v místě, kde se v současné době nachází stávající sjezd z pozemní komunikace na pozemku parc. č. 957/2 na sousední nemovitost parc. č. 1008 oba v k. ú. Držovice na Moravě, který zde existuje více než 40 roků a zajišťuje nutnou a nezbytnou dopravní obsluhu pozemku parc. č. 1008 v k. ú. Držovice na Moravě. Stavbu odstavné plochy proto v provedení, jak je navržena, nelze umístit, protože by to znamenalo zrušení stávajícího sjezdu a znemožnění dopravní obsluhy přilehlého pozemku a domu na něm. Rozhodnutí o umístění stavby by znamenalo vážný negativní zásah do práv a omezení existujících práv na přípustnou míru současných i případných budoucích majitelů nemovitostí parc. č. 1008 a 226 v k. ú. Držovice na Moravě. Předmětnou stavbu tudíž nelze umístit na místě jiné již existující stavby. Díky stáří tohoto konkrétního sjezdu se nedochovala jeho dokumentace, sjezd je v současné době užíván v souladu s ust. § 125 odst. 2 stavebního zákona. Dále uvedla, že umístění stavby není v souladu s platným územním plánem, a to proto, že předmětné pozemky jsou zařazeny mezi plochy veřejných prostranství, přičemž do stavu stabilizované plochy nelze zahrnout stávající odstavnou plochu, protože tato byla provedena bez územního rozhodnutí a stavebního povolení. Návrh odstavných stání zásadním způsobem narušuje pohodu bydlení zvýšením hluku a imisí z dopravy; součástí návrhu není měření hluku v chráněném venkovním prostoru. Následně zpochybňuje potřebu vybudovat nová odstavná stání.

Součástí správního spisu pak bylo podání obce Držovice, datované dnem 9. 8. 2011. V tomto dokumentu starostka obce Držovice uvedla, že nikdy neexistoval příjezd ani

přístup k rodinnému domu č.p. 219 (spoluvlastníci Renata a Patricie Čižmárovy) z místa, kdy se dnes nachází cyklostezka a objasňuje vztahy s odvolatelkou a rovněž důvody vybudování odstavného stání a rovněž vztah odvolatelky k obecnímu pozemku parc. č. 957/2 a 956/2 v k. ú. Držovice na Moravě a celé projednávané věci.

Usnesením ze dne 10. 8. 2011 stanovil Stavební úřad MěÚ Prostějov 5denní lhůtu k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí.

Podáním ze dne 19. 8. 2011 reagoval Ing. Vlastimil Kolář na shora uvedené vyjádření starostky obce Držovice.

Dne 7. 9. 2011 pod sp. zn.:SÚ/1435/2011-Po, č.j.: PVMU 101339/2011 6 vydal Stavební úřad MěÚ Prostějov územní rozhodnutí, kterým na pozemcích parc. č. 956/2 a 957/2 oba v k. ú. Držovice na Moravě, rozhodl o umístění stavby odstavné plochy o rozloze 90 m2, která rozšíří stávající zpevněnou plochu na celkovou plochu 27,5 x 6,0 m.

Proti tomuto rozhodnutí podala dne 25. 10. 2011 odvolání Renata Čižmárová. Dne 26. 10. 2011 pak totožné odvolání doručil Stavebnímu úřadu MěÚ Prostějov i Ing. Vlastimil Kolář. V odvolání bylo uvedeno následující:

1. Projektová dokumentace neobsahuje vyznačení odstupů od sousedních staveb a výškové osazení a výšky navržené stavby, tím byl porušen § 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření a stavba takto není jednoznačně umístěna. Není jasné, kam je plocha vyspádována a kam poteče dešťová voda; tvrzení, že „dešťové vody budou vsakovány v celé ploše“, je mylné, protože plocha, která je zpevněna betonovou dlažbou, nevsákne veškerou vodu.

2. Nesouhlasí se zamítnutím jejich námitky, že nelze vydat územní rozhodnutí na rozšíření odstavné plochy, když stávající odstavná plocha nebyla povolena. Stavební úřad takto pochybil hned několikrát, když nezjistil skutečný stav věci, neověřil si v příslušných zákonech a vyhláškách, zda se objektivně jedná o stavbu či nikoli. Ve stavebním zákoně není na obecné ani speciální stavební úřady delegována pravomoc rozhodovat o tom, co je či není stavbou, protože v § 2 stavebního zákona je pojem „stavba“ definován. Stavební úřad musí tyto skutečnosti znát a nemůže námitku zamítnout s odvoláním na tvrzení jiného správního orgánu. Zpevněnou plochu je třeba posoudit kromě stavebního zákona i vzhledem k vyhlášce č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Následně se odvolatelka zabývá stávající odstavnou plochou.

3. Nesouhlasí se zamítnutím jejich námitky č. 2, týkající se existence stávajícího sjezdu k jejich nemovitosti č.p. 219 v Držovicích, a to na základě mylného a nedostatečného prověření a vyhodnocení skutečného stavu věcí s tím, že tvrzení stavebního úřadu, že nebylo zjištěno, že by se v předmětném prostoru nacházel sjezd k rodinnému domu, není pravdivý. Existenci sjezdu dokazuje fotodokumentace, kterou poskytla obec Držovice. Sjezd je zde min. 40 let a je upraven tříděným kamenivem. Následně podrobně popisuje existenci stávajícího sjezdu a důvody jeho vybudování a rozporuje odůvodnění zamítnutí námitky stavebního úřadu.

4. Nesouhlasí se zamítnutím jejich námitky č. 3, týkající se názoru, že stavbu odstavné plochy nelze umístit na místě jiné již existující stavby, sjezd

4/10 č.j.: KUOK 7740/2012

z pozemní komunikace je stavbou podle § 2, 79 a 104 stavebního zákona a díky jeho stáří (min. 40 let) se nedochovala jeho dokumentace; sjezd je v současné době užíván v souladu s § 125 odst. 2 stavebního zákona. Stavební úřad zamítl tuto námitku na základě mylného a nedostatečného prověření a vyhodnocení skutečného stavu věcí a dopustil se řady omylů, protože nevzal v úvahu skutečnost, že žádný dům v obci nemá vjezd ke svému domu vyznačen v katastru nemovitostí na obecním pozemku, který je veden jako ostatní plocha, komunikace. Stavební úřad pochybil, když nevzal v úvahu skutečnost, že chodník existuje stejně jako vjezd, ale každý je jinak stavebně technicky řešen. Následně se zabývá nesouhlasem obce Držovice se zachováním jejich sjezdu na pozemku obce.

Následně Stavební úřad MěÚ Prostějov opatřením ze dne 31. 10. 2011 vyrozuměl ostatní účastníky o podaném odvolání a vyzval je, aby se k tomuto ve stanovené lhůtě vyjádřili.

Tohoto práva nevyužil žádný z účastníků řízení a tak bylo odvolání spolu s příslušným správním spisem dne 30. 11. 2011 doručeno Stavebním úřadem MěÚ Prostějov odvolacímu správnímu orgánu k přezkoumání a rozhodnutí.

Odbor SR KÚOK se nejprve zabýval otázkou, zda byla podaná odvolání včasné, tedy v souladu s ust. § 83 odst. 1 správního řádu, a zda bylo podáno osobou k tomu oprávněnou v souladu s ust. § 81 odst. 1 správního řádu a shledal, že tomu tak bylo. Rozhodnutí bylo odvolatelce, jako účastníku řízení dle § 85 odst. 2 správního řádu, shodně oznámeno dle ust. § 92 odst. 3 stavebního zákona veřejnou vyhláškou v sobotu dne 15. 10. 2011. Následující den počala běžet 15denní lhůta na odvolání, jejíž poslední den by připadl na pondělí 31. 10. 2011. Odvolatelka Renata Čižmárová podala své odvolání již dne 1. 9. 2011 a jedná se tedy o odvolání řádné. K osobě, oprávněné podat odvolání odvolací orgán uvádí následující. Odvolatelka pověřila svým zastupováním Ing. Vlastimila Koláře. Doložené zplnomocnění Ing. Vlastimila Koláře k zastupování Renaty Čižmárové je značně nekonkrétní a neurčité (zplnomocňuji Ing. Vlastimila Koláře, aby mne zastupoval při veškerém jednání před samosprávnými orgány obce Držovice, obecním úřadem Držovice a dále před všemi orgány státní správy ve věci vjezdu na pozemek parc. č. 1008 v k. ú. Držovice na Moravě a ve věci zřízení věcného břemene jízdy na pozemku parc. č. 957/2 v k. ú. Držovice na Moravě ve prospěch majitelů pozemku parc. č. 1008 v k. ú. Držovice na Moravě. Dále při všech jednáních a řízeních, které se vjezdu na pozemek parc. č. 1008 v k. ú. Držovice na Moravě týkají, případně by jej mohly přímo či nepřímo ovlivnit). Ust. § 33 správního řádu stanoví podmínky pro zmocnění k zastupování. V daném případě je významné připomenout, že zmocnění může být uděleno k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, pro celé řízení, pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu. Předložená plná moc, byť s ověřenými podpisy zmocněnce i zmocnitele, byla obsahově značně zavádějící, právě proto, že zde nebylo uvedeno k jakému úkonu, případně pro jaké řízení a s jakým předmětem, bylo vystaveno. Stavební úřad MěÚ Prostějov měl vyzvat k jejímu doplnění ve smyslu výše uvedeného ust. § 33 odst. 2 správního řádu. Ze správního spisu však je zřejmé, že předmětné zplnomocnění je přílohou žádosti Renaty Čižmárové ze dne 26. 5. 2011 o její účastenství v územním řízení o umístění stavby „prodloužení parkoviště na pozemku parc. č. 957/2 v k. ú. Držovice na Moravě“ a stavbu „oplocení pozemku parc. č. 957/2 v k. ú. Držovice na Moravě“. V této žádosti odvolatelka výslovně uvedla, že požaduje zasílání veškeré korespondence, týkající se jakýchkoli

staveb, terénních úprav, zařízení atd., navrhovaných na pozemcích parc. č. 957/2 a 956/2 v k. ú. Držovice na Moravě, na adresu zplnomocněnce Ing. Vlastimila Koláře. Takto lze dotvrdit projev její vůle k zastupování své osoby při předmětném územním řízení o umístění stavby odstavné plochy Ing. Vlastimilem Kolářem.

V odvolacím řízení se přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí se, v souladu s ust § 89 odst. 2 správního řádu, přezkoumává výhradně v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví, nebo napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání, nebo též napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Jestliže odvolací orgán změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí. Neshledá-li odvolací orgán v přezkoumávaném rozhodnutí a ani v řízení, jež mu předcházelo, nedostatky takové povahy, že by rozhodnutí bylo nutné považovat za nezákonné nebo nesprávné, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí.

Při přezkoumávání napadeného rozhodnutí odvolací orgán z předloženého správního spisu zjistil následně uváděné skutečnosti, které byly pro posouzení věci rozhodující.

V procesní stránce napadeného rozhodnutí neshledal odvolací orgán žádné pochybení, které by mělo za následek zásah do takto vydaného rozhodnutí. Stavební úřad MěÚ Prostějov řádně provedl územní řízení, zcela dostatečně vymezil účastníky řízení a tyto pak řádně o zahájení územního řízení, o termínu ústního projednání informoval, o průběhu řízení a doplnění podkladů pro rozhodnutí řádně informoval. Navrhovanou stavbu pak náležitě projednal s dotčenými orgány, posoudil záměr žadatele s vydanou územně plánovací dokumentací, s charakterem území, obecnými požadavky na využívání území a se stanovisky dotčených orgánů. Řádně posoudil, zda nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem a předpisy souvisejícími.

Pochybení, pro které bylo napadené rozhodnutí zrušeno, však bylo zjištěno v nesprávném vyhodnocení námitky odvolatelky na zachování sjezdu z pozemní komunikace na sousední (její) nemovitost, kterou uplatnila podáním ze dne 26. 7. 2011, tedy v průběhu územního řízení. Z obsahu námitky je zřejmé, že se jedná o námitku občanskoprávního charakteru, neboť odvolatelka namítala právo zachování příjezdu k její nemovitosti parc. č. 1008 v k. ú. Držovice na Moravě, právě přes pozemek nyní ve vlastnictví obce Držovice, který údajně používá více jak 40 let. Vzhledem ke skutečnosti, že o této námitce si Stavební úřad MěÚ Prostějov nemohl učinit úsudek sám, měl odkázat odvolatelku na soud, který je oprávněn o přiznání či nepřiznání práva zachování vjezdu rozhodnout. Takto zde neobstojí názor, že sjezd přes pozemky, nyní ve vlastnictví obce Držovice, nebyl povolen, protože sjezdy z místních ani účelových komunikací podle zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích nevyžadovaly povolení. Od účinnosti novely tohoto zákona (1. 7. 1984) se připojování pozemních komunikací, zřizování sjezdů ze silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitost, povolovalo rozhodnutím. Zde by se muselo posoudit, zda před vybudováním této komunikace, sloužící pro pěší a cyklisty, byla původní polní cesta vedena jako účelová nebo místní komunikace. Lze však

přisvědčit, že se Stavební úřad MěÚ Prostějov touto námitkou zabýval, když ve svém odůvodnění uvedl, že přístup na pozemek lze zachovat např. sklopným obrubníkem na odstavné ploše, či dalším technickým řešením. Toto odůvodnění by bylo namístě ovšem v případě, že by z doložené dokumentace a tudíž i z výroku rozhodnutí byla zřejmá vůle stavebníka na zachování tohoto vjezdu. Možnost parkovat automobily vlastníků sousední nemovitosti na předmětné odstavné ploše anebo vybudovat si svůj sjezd na pozemek z místní komunikace Olomoucká, jak v odůvodnění stavební úřad rovněž uvedl, je jistě řešením, ovšem i zde by musela být zřejmá vůle obou stran takovéto řešení akceptovat, což ani ze správního spisu a ani z podaného odvolání rovněž nevyplývá. Na uplatněném právním názoru odvolacího orgánu nic nezmění ani skutečnost, že stezka, užívaná jako komunikace pro pěší a cyklisty je označena příkazovou dopravní značkou „C09a Stezka pro chodce a cyklisty“ dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Podle ust. § 53 odst. 2 tohoto zákona pak jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí chodníku nebo stezky pro chodce užívat, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak. Dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 3 písm. d) je tato komunikace vedena jako místní komunikace IV. třídy, na které není přístupný provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. Z uvedeného je tedy zřejmé, že na takto označenou komunikaci je zakázáno vjíždět motorovými a jinými vozidly.

K odůvodnění námitek však odvolací orgán uvádí následující. Námitka č. 1 měla být zamítnuta z toho důvodu, že namítaná věc nepovolené stávající odstavné plochy se netýkala předmětu územního řízení o umístění stavby odstavné plochy a proto Stavební úřad MěÚ Prostějov o ní nemohl jakkoli rozhodnout. K názoru odvolatelky, že navrhovanou stavbu nelze umístit, jestliže je v podstatě přístavbou k již dříve realizovanému odstavnému stání, které nebylo povoleno podle stavebního zákona, odvolací orgán uvádí, že tato věc s navrhovanou stavbou nesouvisí. Navrhovaná stavba sama o sobě je stavbou samostatnou, jejíž konstrukční ani provozní řešení není na stávající odstavné ploše závislé. Pokud stavební úřad dojde k závěru, že stávající odstavná plocha byla provedena v rozporu se stavebním zákonem a předpisy souvisejícími, bude tuto skutečnost řešit v samostatném řízení.

Námitka, týkající se požadavku odvolatelky na zachování stávajícího vjezdu z pozemku parc. č. 957/2 v k. ú. Držovice na Moravě ve vlastnictví obce Držovice na pozemek odvolatelky parc. č. 1008 v k. ú. Držovice na Moravě byla objasněna v předchozí části tohoto rozhodnutí. K tomuto odvolací orgán doplňuje, že odvolatelka, jako účastník řízení, bude v dalším řízení vyzvána, aby se se svou námitkou, kterou zpochybňuje právo vlastníka, tedy požadavkem na zachování stávajícího sjezdu z účelové komunikace, který se nachází na pozemku obce Držovice, na její nemovitost, tedy námitkou občanskoprávního charakteru dle ust. § 89 odst. 5 stavebního zákona, obrátila na příslušný soud. Pokud tak v dané lhůtě neučiní, Stavební úřad MěÚ Prostějov si v souladu s ust. § 57 odst. 2 správního řádu (pokud řízení na podnět správního orgánu nebylo zahájeno nebo nebyla podána žádost o zahájení řízení v určené lhůtě, lze v řízení pokračovat) si učiní úsudek sám a vydá rozhodnutí ve věci.

K námitkám nesouladu navrhované stavby s územním plánem Držovice odvolací orgán sděluje, že sám ověřil, že navrhovaná stavba odstavné plochy neodporuje záměrům tohoto územního plánu a plně souhlasí s odůvodněním Stavebního úřadu MěÚ Prostějov, jak je uvedl v napadeném rozhodnutí. K námitkám na zhoršení pohody bydlení vlivem budoucí zvýšené hladiny hluku a imisí z dopravy odvolací

orgán uvádí, že nelze s určitostí potvrdit zvýšenou hladinu hluku či jiných imisí v předstihu. Nadto nelze předpokládat, že by na odstavné ploše rozměru 15 x 6 m docházelo k výrazné kumulaci aut, která by mohla zapříčinit výrazné zhoršení kvality životního prostředí v přilehlém okolí, a to zejména s ohledem na stávající komunikaci 3. třídy na ulici Olomoucká. Sama odvolatelka ve svém podání ze dne 26. 7. 2011 uvedla, že využitelnost stávající plochy pro 5 parkovacích míst je méně než 50% a zpochybňuje tudíž potřebu vybudovat ještě další takovouto plochu. K požadavku na měření hluku v chráněném venkovním prostoru odvolací orgán sděluje, že toto měření může být zpracováno až na základě užívání takto navržené stavby, ale jak již bylo výše uvedeno, navrhovaná plocha, byť by byla užívána spolu se stávající plochou pro parkování vozidel, není takového rozsahu, že by mohlo dojít k výraznému snížení pohody bydlení pod míru přípustnou.

Na základě námitek odvolatelky, uplatněných v jejím odvolání se odvolací orgán zabýval nejprve souladem stavby s Územním plánem obce Držovice a shledal, že předmětná stavba je zcela v souladu s tímto závazným dokumentem. Navrhovaná stavba odstavné plochy se nachází v zóně, vyznačené písmenem U, která dle urbanistické koncepce je vymezena jako plochy veřejných prostranství. V podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a podmínkách prostorového uspořádání zástavby uvedené pod bodem 6. Opatření obecné povahy č. 1/2010 je v odstavci 6.1.4. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – U specifikováno následující: Jako podmínky hlavního využití vymezených ploch bylo stanoveno, že se jedná o plochy, které jsou přístupné každému bez omezení, zprostředkovávají bezpečně přístupná veřejná prostranství v zastavěném území a zastavitelných plochách. Jako přípustné využití pak bylo schváleno využití jako návsi, chodníky, ulice s úpravami reagujícími na intenzivní pohyb pěších, zastávky a zálivy hromadné dopravy, odstavné a parkovací plochy, cyklistické stezky, veřejná zeleň a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Jako podmíněně přípustné pak bylo určeno využití těchto ploch pro zařízení a aktivity, např. altány, veřejná WC, půjčovny sportovního vybavení, občerstvení s venkovním posezením, tržiště, dětská hřiště apod., v případě, že svou funkcí a architektonickým výrazem nejsou v rozporu s posílením funkce centra obce a svým charakterem odpovídají významu území. Nepřípustné využití pozemků pak bylo vymezeno pro činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. Do podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu pak bylo zahrnuta výšková regulace zástavby – maximálně 1 nadzemní podlaží pro podmíněně přípustné objekty. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že navrhovanou stavbu odstavného stání v zastavěném území lze zahrnout mezi přípustná využití dané plochy, přičemž i hlavní využití jako plochy přístupné každému bez omezení bylo bezezbytku naplněno. Nelze tudíž dát odvolatelce za pravdu, že by navrhovaná stavba odstavného stání, umístěná dle Územního plánu Držovice v ploše veřejného prostranství, byla v rozporu s tímto dokumentem.

K uplatněným námitkám odvolací orgán uvádí následující.

K námitce č. 1, že předložená dokumentace neobsahuje vyznačení odstupů od sousedních staveb a výškové osazení a výšky navržené stavby, odvolací orgán uvádí, že ve výroku napadeného rozhodnutí jsou odstupové vzdálenosti od pozemků odvolatelky uvedeny. Nadto z doložené dokumentace je zřejmé, že navrhovaná plocha bude výškově navazovat na stávající cyklostezku. Prostorové uspořádání je pak zřejmé rovněž ze situace stavby, kdy nově umísťovaná plocha na své jihovýchodní části navazuje na stávající odstavnou plochu a jihozápadní části na

stávající cyklostezku. V poznámce na výkresu č. F.1.1.2.1 je uvedeno, že „polohově bude odstavná plocha napojena na stávající plochu, souběžně s asfaltovou komunikací vedoucí k cyklostezce; výškově bude plocha přizpůsobena stávající asfaltové komunikaci.“ Lze potvrdit, že byla i jednoznačně prostorově umístěna, a to včetně rozměrů 15,0 x 6,0 metrů.

Ovšem jako důvodná se pak jeví námitka na povrchové řešení a vyspádování odstavné plochy. Lze dát zapravdu odvolatelce, že ne zcela jednoznačně je vyřešeno odvedení dešťových vod, neboť v doložené dokumentaci, konkrétně ve výkresu č. F.1.1.2.1, je uvedena materiálová skladba plochy s tím, že vrchní vrstvu tvoří betonová zámková dlažba a v poznámce hned pod touto skladbou je uvedeno, že plocha bude tvořena zhutněným drceným štěrkem a dešťové vody budou vsakovány v celé ploše a nebude provedeno napojení na žádné inženýrské sítě. Stejná nejednoznačnost pak je zřejmá i z průvodní i souhrnné technické zprávy. Ovšem podmínka výrokové části napadeného rozhodnutí stanoví, že dešťové vody budou vsakovány v celém prostoru zpevněné plochy. Stavební úřad tak měl vyzvat stavebníka, aby výše uvedený rozpor odstranil.

K nesouhlasu se zamítnutím námitky odvolatelky, uplatněné v průběhu územního řízení (nelze vydat územní rozhodnutí, když stávající plocha nebyla povolena, nebylo na ni vydáno územní rozhodnutí…), odvolací orgán uvádí, že touto námitkou se zabýval již v předchozí části tohoto odůvodnění. Částí námitky, týkající se stávající odstavné plochy, zejména nezbytností jejího povolení, se odvolací orgán nezabýval, neboť tato věc nebyla předmětem územního rozhodnutí o umístění nové odstavné plochy. Dle ust. § 89 odst. 2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, není tudíž jakkoli oprávněn přezkoumávat postup jiného řízení ani věc, která se jiného řízení týkala. Takto měla být námitka odvolatelky i zamítnuta.

K namítanému vypořádání dotazu Ing. Koláře, podaného podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, se odvolací orgán rovněž nevyjadřoval, protože tato věc nebyla předmětem přezkoumávaného rozhodnutí.

K nesouhlasu se zamítnutím námitek, které se týkaly stávajícího sjezdu z pozemku ve vlastnictví obce Držovice, odvolací orgán uvádí, že k této věci, tedy souvislosti navrhované stavby a stávajícího sjezdu, který spolumajitelky sousední nemovitosti využívají na pozemku ve vlastnictví obce Držovice, se odvolací orgán vyjádřil již v předchozí části tohoto rozhodnutí.

Po provedeném přezkoumání celého správního spisu dospěl Odbor SR KÚOK k závěru, že výše citované rozhodnutí Stavebního úřadu MěÚ Prostějov č.j.: sp.zn.: SÚ/1435/2011-Po, č.j.: PVMU 101339/2011 61 ze dne 7. 9. 2011 bylo vydáno v rozporu se stavebním zákonem a předpisy souvisejícími. Proto bylo toto rozhodnutí Stavebního úřadu MěÚ Prostějov zrušeno a věc vrácena k novému projednání.